Oběhová soustava
Srdce
- v hlavové části zárodku se po počátku gastrulace tvoří - perikardová coelomová dutina (perikard je částí somatopleury a stane se osrdečníkem)
- na rozhraní této dutiny a entodermu se vytvoří krevní ostrůvky → spojí se v endotelovou trubici vytvářející párový základ srdce
- mezoderm se ztluští v srdeční ploténku - základ pro myokard a epikard
- párový základ srdce splyne v jednotnou trubici - za tři dny od založení krevních ostrůvků srdce pulsuje
Tepny
- ventrální aorta - větví se na levou a pravou vzestupnou větev, z nich vycházejí oblouky aorty do párových sestupných dorzálních aort
- oblouky aorty (vytvořené v průběhu 4. týdne) procházejí žaberními oblouky
- dorzální párové aorty
- pokračují kraniálně do hlavy
- kaudálně splývají v dorzální aortu → odvádí krev do těla, žloutkového vaku a choria (základ placenty)
- průběh cév se mění - největší přestavba v obloucích aorty
- zaniká
- zaniká
- tvoří se z něj krkavice
- mohutní jsho levý oblouk a stává se výchozím řečištěm tepenné krve
- zaniká
- vznikají z něj plicní tepny
Oběh
- dokončen ve 2. měsíci, napojen na oběh placentární
- okysličená krev z placenty se mísí z žilní krví a vtéká dolní dutou žilou do pravé předsíně - přes neuzavřenou chlopeň proudí hlavně do levé předsíně, i krev z plicních žil přitéká do levé předsíně
- do aorty odchází z levé komory smíšená krev
- krev z horní duté žíly proudí z pravé předsíně do pravé komory - odtud je odváděna do plic
- do plic dojde jen malá čast
- většina proteče zvláštní spojovací cévou (ductus arteriosus nebo Botalliho chodba) do aorty
KREVNÍ CÉVY
- krev se v lidském těle pohybuje v cévách: tepnách, žílách a vlásečnicích
- tepny (= artérie)
- větví se v tepénky (arterioly)
- silnější stěna (elastická vlákna, hladká svalovina, vazivo s kolagenem)
- žíly (= vény)
- větví se na žilky (venuly)
- tenčí stěna (méně elastických vláken, slabá hladká svalovina)
- kapsovité chlopně v žilách dolních končetin - znemožňují zpětný tok krve
- vlásečnice (= kapiláry)
- stěna tvořena jednou vrstvou buněk → vnitřní endotelová výstelka
- tvoří hustou síť, 0,5–1 mm dlouhé
- různá hustota – závisí na činnosti orgánů a metabolismu
- nejvíce kapilár v plicích, mozku, srdci, sítnici, štítné žláze, nejméně kapilár ve vazivu, chrupavce
- proudění krve tepnami pod tlakem (největší v aortě), rychlé
- proudění krve žilami pod nízkým až nulovým! tlakem (nejmenší při vyústěné velkých žil do srdce), pomalé (1/4 rychlosti tepenné krve)
- na návratu žilní krve se podílí kosterní svalstvo, podtlak v hrudní dutině, žilní chlopně v dolních končetinách
- onemocnění cév
hlavní motor a pumpa celého oběhového systému
- orgán velikosti sevřené pěsti
- uloženo ve středu hrudníku mezi dvěma plícemi v prostoru zvaném mediastinum
- tvar srdce: šikmo uložený nepravidelný kužel s bází nahoře a vpravo a špičkou mířící dolů a doleva
- 2 předsíně (atrium) + 2 komory (ventriculum) se silnější svalovinou
- komory odděleny přepážkou (septum interventriculare)
- srdeční svalovina (vrstvy):
- endokard (nitroblána srdeční)
- myokard (vlastní srdeční sval)
- epikard (vazivový obal)
- perikard
- srdeční chlopně
- usměrňují průtok krve srdcem
- oddělují předsíně a komory (= cípaté chlopně, vlevo dvojcípá, vpravo trojcípá) nebo tepny a komory (= poloměsíčité chlopně)
- otevírání chlopní vazivové šlašinky a trabekuly → zároveň s textem viz pro lepší pochopení také průřez srdce (níže)
- práce srdce: 1 tep = systola (stah) + diastola (uvolnění)
- tepová frekvence: 70 tepů za minutu v klidu, 180–200 tepů za minutu při práci
- tepový objem: v klidu 60–80 ml (tj. 5–6 l/min), při práci 100–150 ml (25–30 l/min); závisí na velikosti srdce
- výživa srdce: věnčité (koronární) tepny (mají vysokou spotřebu kyslíku), 2 levé + 1 pravá, odstupují z aorty
KREVNÍ TLAK
- kolísá v průběhu srdečního cyklu
- závisí na odporu v cévách, činnosti srdce, celkovém množství obíhající krve
- zvyšuje se s věkem, ubývá totiž pružnosti tepen
- klesá směrem od srdce (nejvyšší v aortě, nejnižší při ústí dolní duté žíly)
- regulace zpětnou vazbou
- regulační centrum: prodloužená mícha prostřednictvím (para)sympatiku, někdy hormonů (adrenalin) – baroreceptory ve velkých tepnách
- tlak systolický 12–20 kPa/90–150 mm Hg, tlak diastolický 8–10,6 kPa/60–80 mm Hg
CHOROBY SRDCE A CÉV
- ateroskleróza: ukládání plátů ve velkých tepnách
- arterioskleróza: ukládání plátů v tepnách
- srdeční ischémie: nedokrevnost
- infarkt myokardu: ucpání nebo prasknutí koronární tepny a odumření myokardu
- angina pectoris: chronické zúžení koronárních cév
- hypertenze: vysoký krevní tlak
- hypotenze: nízký krevní tlak
SRDEČNÍ AUTOMACIE
- vzruch vzniká nezávisle na NS
- srdeční převodní systém:
- sinoatriální uzel (SA): primární vznik impulsu, leží při ústí horní duté žíly; rychlost vzruchu 1 m/s
- svazečky internodálních vláken: převod impulsu
- atrioventrikulární uzel (AV): leží mezi P síní a P komorou; rychlost vzruchu 5 cm/s
- Hisův můstek (= H. svazek): v mezikomorové přepážce
- Tawarova raménka: rozdělení vlákna na L a P
- Purkyňova vlákna: vyústění T. ramének, přenos signálu na myokard; rychlost vzruchu 2 - 4 m/s
ŘÍZENÍ SRDEČNÍ ČINNOSTI
- prodloužená mícha + hypothalamus → kardioregulační centrum
- bloudivý nerv: připojuje se k parasympatiku (zpomaluje srdeční činnost)
- srdeční nervy (sympatikus – zrychluje srdeční činnost)
- ovlivněna také emocemi a hormony (adrenalin, tyroxin)
KREVNÍ OBĚH
- tělní
- aorta z levé komory
- kmen hlavopažní (dále se dělí na pravou společnou krkavici a pravou tepnu podklíčkovou)
- levá společná krkavice
- levá tepna podklíčková
- sestupná aorta
- nástěnné větve (mezižeberní) → zásobují kůži, svaly
- útrobní větve
- hrudní
- břišní
- nástěnné
- útrobní
- párové: ledviny, nadledviny, pohl. žlázy, bránice, stěna břišní dutiny
- nepárové: slinivka, játra, střeva, žaludek, močový měchýř
- 2 společné tepny kyčelní
- zevní: pod tříselním vazem → tepna stehenní
- vnitřní: do malé pánve, tam 11 větví (nástěnné, útrobní)
- odkysličená krev se do srdce (P předsíně) vrací horní dutou žílou (z paží, hlavy a krku) a dolní dutou žílou (z dolní poloviny těla)
- vrátnicový
- hepatoportální oběh (jaterní vrátnicový systém žil)
- vychází ze střevní stěny, spojují se ve vrátnicovou (jaterní) žílu
- sice odkysličená krev, ale vede vstřebané živiny rovnou do jater ke zpracování
- plicní
- krev s malým obsahem kyslíku čerpána z pravé komory do plicních tepen (L, P), těmi putuje do plic, kde se okysličí
- již okysličená krev putuje tentokrát plicní žílou do pravé předsíně, odtud do pravé komory a posléze do aorty (viz výše)
PRŮTOK KRVE ORGÁNY
- mění se podle potřeb metabolismu
- srdce: 220 ml/min.
- mozek: 20 % veškeré krve, nejcitlivější na přívod kyslíku, po 10 vteřinách bez kyslíku zástava činnosti mozkové kůry, ztráta vědomí
- kůže: změny v průtoku krve (termoregulace)
- svaly: v klidu průtok jen 20 % vlásečnic
- zásobárny krve: játra + slezina
LYMFATICKÝ (= MÍZNÍ) SYSTÉM
- sice není součástí oběhové soustavy, ale tvoří jednosměrnou dráhu z mezibuněčných prostor do krve
- mízní cévy: vznikají slepě ve tkáňovém moku, doprovázejí krevní cévy nebo tvoří rozvětvenou síť v orgánech
- lymfa (= míza)
- obsahuje lymfocyty, bílkoviny, tuky, produkty trávení; za 24 hodin se jí vytvoří 2,5–3 litry
- má podobné složení jako krevní plazma
- mízní cévy – systém:
- 2 podélné kmeny bederní podél páteře, ty spojeny s mízním kmenem střevním, v místě styku nádržka, z níž vychází hrudní mízovod, ten ústí do soutoku levé žíly hrdelní a levé žíly podklíčkové
- míza z pravé končetiny, pravé poloviny hrudníku, hlavy a krku ústí pravým mízovodem do soutoku pravé žíly podklíčkové a pravé žíly hrdelní
- lymfatické uzliny: 10–25 milimetrů průměr; obsahují lymfocyty, makrofágy (→ obranná reakce organismu) – působí jako filtr
- slezina: největší lymfatický orgán v těle (12–20 centimetrů)
- červená pulpa: zánik červených krvinek, průtok kolem 300 litrů krve denně
- bílá pulpa: lymfocyty, monocyty, makrofágy, odbourávání erytrocytů
- funkce: filtrace krve a tvorba protilátek (→ podobné jako u lymfatických uzlin)
- brzlík: vznik lymfocytů, buněčná imunita
